Teresa Hartl (25) je divadelní pedagožka (BuT) a ve volném čase se ráda věnuje józe.

Dana Schulz (26) je kvalifikovaná učitelka jógy, terapeutka jógy a fyzioterapeutka (Bc.).

Eva Frančová (20) vyrostla v Plzni a od roku 2023 je aktivní v Čojči. Studuje v Německu učitelství pro gymnázia se zaměřením na angličtinu a španělštinu. Když sama chodila na gymnázium, strávila jeden rok jako výměnná studentka na gymnáziu ve Weidenu in der Oberpfalz (DE). Od té doby se zajímá o česko-německou spolupráci a ráda by se v této oblasti nadále angažovala.

Teresa Rosa Weiser vyrůstala dvojjazyčně česko-německy a je perfektně bilingvní. Žila jak v Německu tak v Česku a stále se pohybuje i pracovně ve vícejazyčném kulturním prostředí. S vedením mezinárodních projektů má již zkušenosti ze své práce na Goethe-Institutu v České republice, kde vedla vícenárodnostní projekty a kde se stará o PR a práci s veřejností. Vytváří pedagogické a vzdělávací obsahy na sociální sítě a koordinuje PR tým v regionu střední a východní Evropy. Dále pracuje s veřejností jako průvodkyně. Při své práci konstantě využívá své znalosti ze studií: Věda výchovy a vzdělání a Česko-německá studia, které absolvovala na Univerzitě Regensburg a Karlově Univerzitě v Praze. Pracuje i jako jazyková lektorka němčiny v mezinárodní mateřské školce Villa Luna v Praze, češtinu vyučovala již dříve na základní škole v Bavorsku v rámci projektu EUREGIA Bayerischer Wald. Vedla již několik divadelních projektů s mládeží během studia či po něm. Nejvíce ji zajímá pohybové divadlo a vyjadřování se beze slov. Zároveň ji zajímá práce s textem a vícejazyčná komunikace v širším pojetí.

Antonia Kurz studuje obor Němčina jako cizí jazyk na Filologické fakultě Univerzity v Lipsku a zabývá se mimo jiné tím, jak využít divadelně pedagogické metody při výuce jazyků. Zajímá se také o češtinu, kterou se jí díky Čojč podařilo velmi zdokonalit.

Mathias Straub je učitel výtvarné pedagogiky, scénograf a divadelník. V divadelní síti Čojč je aktivní od roku 2007, od roku 2012 také jako projektový vedoucí. Jako jazykový animátor má dlouholeté zkušenosti s česko-německou výměnou mládeže.

Kristina Kasalová vyrostla v příhraničí a v Čojči je aktivní již od roku 2012. Studovala tlumočnictví a překladatelství (němčina – čeština) na Univerzitě Karlově. Ve své diplomové práci se věnovala výzkumu tlumočení v rámci Čojče. V současné době se mimo tlumočení a překladu věnuje přeshraniční práci s mládeží. V letošním roce začala se studiem divadelní pedagogiky na DAS Ei - Theaterpädagogisches Institut Bayern e.V. v Norimberku.

Teresa Hartl (25) vyrostla v příhraničí a v Čojči je aktivní od roku 2014. Studovala němčinu a francouzštinu pro výuku na gymnáziu na univerzitě v Regensburgu a absolvovala také doplňkové studium českého jazyka v rámci programu Bohemicum. V roce 2022 dokončila studium divadelní pedagogiky (BuT) na DAS Ei - Theaterpädagogisches Institut Bayern e.V. v Norimberku. V její umělecké práci je pro ni snem realizovat tvůrčí nápady a spontánnost ve spojení s pohybem a jazykem.

Mirjam Geißler studuje vzdělávání, kulturu a antropologii v Jeně. Absolvovala bakalářské studium sociálních věd, je divadelní pedagožkou a od roku 2014 je aktivní v kulturní síti čojč. Vedle divadelní práce se zajímá o fyzické divadlo, akční umění a dokumentární divadlo.

Lou Salvador Lange studuje v Bayreuthu divadelní didaktiku a také divadlo a média. Jako divadelní pedagog je zodpovědný za režii a vedení různých školních projektů a workshopů. Poté, co se sám zúčastnil a asistoval projekty čojče, se od roku 2019 zaučuje na čojč pobočce v Norimberku a pomáhá při projektech se správou a organizací. Vedle divadelně pedagogické činnosti také samostatně realizuje divadelní projekty s mladistvými a dospělými, které se především interdisciplinárně zabývají tělem v prostoru ve vztahu k tanečním formám jako je kontaktní improvizace. Zabývá se zkoumáním mezilidských interakcí a odolnosti na fyzické a atmosférické úrovni a jejich transformací do obrazů a choreografie. Jeho velkým zájmem je dále zkoumání terapeutických účinků tance a pohybu.

Dráža Hauserová vystudovala učitelství, obor český jazyk a literatura a německý jazyk a literatura na Pedagogické fakultě v Plzni. Absolvovala základní kurz divadelní pedagogiky u Divadelně-pedagogického institutu TPI DAS EI e.v. v Norimberku. V roce 2017 byla Německým velvyslanectvím v Praze a Goethe-Institutem oceněna jako nejlepší učitelka německého jazyka. V současné době působí jako učitelka českého a německého jazyka na Základní škole a Mateřské škole Záhoří. Těžiště své práce s dětmi a mládeží spatřuje ve zprostředkování a propojování obou jazyků, kultur či historie. Obzvláštní pozornost věnuje experimentování a rozvíjení metodologie pro jazykové kompetence. Využívá přitom mix různých přístupů, technik, forem a metod, od divadelní pedagogiky počínaje po zážitkovou pedagogiku konče. V divadelní síti čojč je činná od jejího založení, především ve vedení jazykových a divadelních projektových formátů.

Valentina Eimer vyrostla v česko-bavorském příhraničí a studovala Divadelní a mediální vědu a Pedagogiku v Erlangenu. Mimo to absolvovala vzdělávání v rámci divadelní pedagogiky (BuT) v Norimberku a od roku 2011 je aktivní v Čojčlandské kulturní síti. Kromě vedení divadelních projektů mládeže, je také činná na poli kulturního managementu. Pracuje jako freelance divadelní pedagožka například pro Volkshochschule Erlangen, či na různých středních školách. Jako vědecká výpomoc pro Diversity-Management v kanceláři pro Gender a diverzitu Univerzity Friedricha-Alexandera v Erlangenu a Norimberku měla možnost se zabývat tématikou diverzity intenzivněji. Estetické zaměření její práce leží na pomezí mezi vyjádřením těla, pohybu a emoce a současné společnosti. Nejraději se ve své divadelně pedagogické práci zaměřuje na sociokulturní a společensko-politická témata.

Susanne Bierlmeier studovala/studuje Němčinu jako cizí a druhý jazyk a lingvistiku v Lipsku, Jeně a Brně. U DAS Ei - divadelně-pedagogického institutu Bavorsko v Norimberku právě absolvuje studium divadelní pedagogiky (BuT) s profilem Performance a interkulturní divadlo. Současně je činná jako česko-německá jazyková animátorka u Tandemu - Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže. Vyrostla v příhraničí, hrála v mnoha divadelních skupinách (v němčině i češtině) a v rámci Evropské dobrovolné služby u projektu “Zažij Plzeň!” strávila rok 2014/15 v Plzni. V posledních letech se angažovala dobrovolně u BUNDjugend (Spolek pro životní prostředí a ochranu přírody Německo), u kterého se kriticky zabývala tématy jako je konzum, plasty a udržitelnost. U Čojče doposud vedla jazykové projekty Dáme dojč a KommuniKatze.

Adéla Horáková vystudovala Teorie a dějiny divadla, filmu a médií na Univerzitě Palackého v Olomouci a Mediální studia na Univerzitě Karlově v Praze. Je divadelní pedagožka se vzděláním BuT od DAS Ei - Theaterpädagogisches Institut Bayern e.V. v Norimberku. Během zahraničních semestrů v rámci programu Erasmus+ v Mnichově a Lipsku a stáže v Českém centru v Berlíně objevila Německo na vlastní kůži a poté strávila rok v Regensburgu jako evropská dobrovolnice v rámci projektu ahoj.info v Tandemu - Koordinačním centru česko-německých výměn mládeže. V Tandemu působí dodnes pro školskou oblast a jako jazyková animátorka. V rámci projektu "Do Německa na zkušenou" prezentuje na českých středních školách a zprostředkovává tak žákům možnosti zahraničních pobytů. Do Čojče nastoupila v roce 2018 a od začátku roku 2021 pracuje jako manažerka sítě.

Linda Straub žije v Praze a působí jako režisérka, performerka a divadelní lektorka. Studovala Režii (DAMU), Pohybové divadlo (HAMU), Divadelní vědu (FFUK) a Divadelní pedagogiku (TPI DAS Ei). Spoluzaložila Spielraum Kollektiv (www.spielraum-kollektiv.eu), se kterým se věnuje tvorbě dokumentárního, experimentálního a site specific divadla. Pracovala jako reportérka Českého rozhlasu v oblasti umění. Specializuje se na hledání nových divadelních forem a možností zapojení osobního vkladu performerů a diváků. Divadlo vnímá jako platformu ke kreativní komunikaci osobních témat ve společenském kontextu dneška.

Rosalin Hertrich je performerka, divadelní umělkyně a lektorka divadelní pedagogiky žijící v Berlíně. Studovala Divadelní a mediální vědy (Erlangenu / NL), absolvovala víceletý kurz Divadelní pedagogiky (Norimberk) a vzdělání v oblasti Somatické výchovy (Berlín). V Berlíně se Rosalin specializovala na práci s tělem, je zakládající členkou DAS KOLLAKTIV (Physical Theater Berlin). Ve svých vlastních performativních projektech kombinuje prvky ze svých divadelních a pohybových znalostí při hledání nových výrazových forem. Její zájem spočívá ve zkoumání filozofických myšlenek a jevů současné společnosti performativně-fyzickým způsobem a jejich přeměně do choreografií, pohybů a obrazů. Rosalin již více než 10 let realizuje divadelní a performativní projekty v Berlíně, Mnichově, Norimberku, Vídni, České republice atd.

Karel Hájek je činný jako freelance divadelní pedagog (BuT) a jazykový animátor v Česku, Německu a Rakousku. Absolvoval vzdělávání v rámci divadelní pedagogiky u Divadelně-pedagogického institutu DAS Ei, e.V. v Norimberku a vzdělávání v rámci jazykové animace u Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem. Ve své práci se zaměřuje na interkulturní výměny mezi česky a německy mluvícími zeměmi převážně s cílovými skupinami dětí, mladistvých a mladých dospělých. Jeho oblíbená témata pro práci s těmito věkovými skupinami jsou pohádkové příběhy, historicko-politická témata, stejně jako aktuální technologie a média a jejich sociokulturní dopady. Mimo to je odborným referentem v metodice vzdělávání pedagogů Plzeňského kraje a je školitelem dalších animátorů. Je také jedním z autorů publikace “Dětsky hezky česky”, jež je metodickou pomůckou pro hravé osvojování jazyka sousedů v bavorských předškolních zařízeních.

Kristina Werner působí jako divadelní pedagožka a režisérka na volné noze v Litvě, Anglii, České republice a Německu. Vystudovala divadelní pedagogiku v Norimberku a dokončila magisterské studium v ​​Aplikovaném divadle v Londýně, kde se naučila metody, které umožňují různým skupinám hrát a hrát JEJICH typ divadla. Během posledních 15 let pracovala v různých uměleckých formátech v inkluzivních projektech, např. s mladými lidmi s postižením i bez, interkulturními skupinami, lidmi v domovech důchodců, nezletilými uprchlíky bez doprovodu nebo s pracovníky jaderné elektrárny. Cíl své práce spatřuje zpřístupnění divadla všem a nabídnout platformu, na níž jsou obavy účastníků vidět a slyšet.